REPREZENTACE TRAUMATU V LITERATUŘE A UMĚNÍ

20. 11. 2012, 9.00–16.00
Dům umění města Brna, Malinovského náměstí 2, Galerie Jaroslava Krále

Odborné kolokvium pořádané Ústavem české literatury a knihovnictví a Centrem literárních a interkulturních studií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Domem umění města Brna.

Kolokvium se odehrává v prostorách výstavy Jak je to s duchy ve městě? Městské příběhy a legendy.

PROGRAM

9.00   doc. PhDr. Zbyněk Fišer, Ph.D. zahájení – úvodní slovo (video)

9.30–11.00 / 1. blok  
moderuje doc. PhDr. Zbyněk Fišer, Ph.D.

9.30–9.50        Kristýna Bušková, M.Phil. et. M.Sc.
University of Nottingham, Institute of Work, Health and Organisations – IWHO
Téma: Psychologické trauma: příběh beze smyslu
Anotace: Úvodní příspěvek nastíní současné pojetí traumatu a stručný vývoj jeho vědeckého zkoumání od druhé poloviny 20. století. Dále bude pojednáno o propojení narativního příběhu, identity a traumatu a současně o způsobech, jak lidé svá traumata zpracovávají. Nakonec se autorka příspěvku pokusí na několika příkladech ilustrovat, jak se různé způsoby vyrovnávání se s tramautem v literatuře odrážejí.

9.55–10.15      doc. PhDr. Miluše Juříčková, CSc.
Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky
Téma: Norské trauma „Knut Hamsun“ v psychiatrickém diskursu svých současníků. Leo Eitinger a Gabriel Langfeldt. (video)
Anotace: Knut Hamsun, jeden z nevýznamnějších představitelů skandinávské literatury vůbec, byl odsouzen za kolaboraci s nacismem. Než došlo k soudnímu přelíčení, byl Hamsun v roce 1946 v psychiatrické léčebně,  zachovány jsou lékařské zprávy a pozorování Gabriela Langfeldta.  Leo Eitinger, přeživší koncentračních táborů Osvětim a Buchenwald, na komentáře svého staršího kolegy navázal, prohloubil je však o dimenzi vlastní životní zkušenosti. Příspěvek se zaměří na rozdílné argumenty obou psychiatrů a umístí tuto problematiku do kontextu díla Leo Eitingera, které pravidelně překračovalo hranice úzké odbornosti a  vstupovalo do debaty společenské a kulturní.

10.20–10.40    doc. PhDr. Csaba Szaló, Ph.D.
Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra sociologie
Téma: Kulturní trauma, praktiky vzpomínání a kontroverze (video)
Anotace: Zpřítomnění minulosti se odehrává prostřednictvím interpretačních praktik,  které jsou neoddělitelné od naší anticipace blízké budoucnosti. Součástí našeho proměňujícího se světa je proces vynalezení tradic, které slouží jako imaginární místa stability a kontinuity. Kulturní politika totalitních režimů zradikalizovala tuto strategii formování identit prostřednictvím státem vynalezených a replikovaných tradic. Holokaust je jednou z událostí naši blízké minulosti, které ukázaly, že musíme  brát vážně zkušenosti diskontinuity s minulostí a je neodkladné tematizovat         mocenské dimenze kulturních praktik vytvářejících iluzi historické kontinuity. Kulturní traumata propojené s nejrůznějšími událostmi vymístění jsou podobně neoddělitelné od současných interpretačních praktik zobrazování minulosti. Příspěvek, inspirován texty Michela Foucaulta a Saula Friedlandera se soustřeďuje na výklad kontroverzí adekvátních forem zobrazení minulosti, jako příklad uvádí estetizaci zobrazení traumatizující minulosti v budapešťském muzeu Dům teroru.

10.45–11.00    diskuze k 1. bloku

11.00–11.15    přestávka na kávu

11.15–12.45  /  2. blok
moderuje Mgr. Petra Čáslavová

11.40–12.00    prof. Dr. phil. PhDr. Marek Nekula
Universität Regensburg, Bohemicum/Institut für Slavistik
Téma: Německý vpád a Máchův druhý pohřeb jako estetické obnovení vlasti  (video)
Anotace: Příspěvek vychází z teze, že Máchův druhý pohřeb na staroslavném Vyšehradě představuje nedlouho po zřízení německého protektorátu Čechy a Morava estetickou odpověď na trauma německého vpádu a ztráty vlasti. Příspěvek analyzuje diskurzivní „obnovení“ národního prostoru a vlasti v jejím prolnutí s narativem smrti a zmrtvýchvstání inherentním jak funerální, tak české kultuře. Materiálově příspěvek vychází z pohřebních projevů a dobové publicistiky a funerální poezie, metodicky z  nového historismu a kulturní sémiotiky.

12.05–12.25   PhDr.  Vojtěch Kyncl, Ph.D.
Historicky ústav AV ČR
Téma: Nacismus a trauma v československé společnosti (video)
Anotace: Přednáška se zaměří na otázku umělecké reflexe druhé světové války a  válečných zločinů v českém prostředí. Od poloviny 90. let dodnes vyvstává v různých západoevropských historických publikacích pokřivený obraz zemí východního bloku, které se dle mínění jejich autorů na rozdíl od Spojených států a západní Evropy nedostatečně věnovaly holokaustu, genocidě a vyrovnání se s minulostí. Byť jsme teprve na počátku výzkumu, je už nyní patrné, že reflexi doby válečné makrokriminality dokázali českoslovenští umělci zpracovat v nadčasových a velmi úspěšných formách. Jaký vliv měla literatura, výtvarné a filmové umění ve  společnosti, která těžce překonávala poválečné ekonomické a sociální problémy? A nakolik úspěšné byly pohledy „ze zářných zítřků“ do temné minulosti osobních dramat i národních tragédií?

12.30–12.45    diskuze ke 2. bloku

12.45–14.00   přestávka na oběd

14.00–16.00    3. blok
moderuje doc. PhDr. Miluše Juříčková, CSc.

14.00–14.20    PhDr. Zdeněk Mareček, Ph.D.
Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky
Téma: Zvítězí dobro už jen proto, že se to zlé zapomene? Traumata v díle Josefa  Mühlbergera (1903-1985) (video)
Anotace: Traumatizovaní si uvědomují, že prožili něco hrozného, ale nepřipouštějí si,  že jejich současné psychické problémy mají kořeny v traumatických zážitcích. Leo Eitinger se zabýval tzv. syndromem koncentračního tábora.  Upozorňoval na to, že většina vězněných se dokázala do roka po roce 1945 vrátit do normálního života, ale po deseti letech jen menšina tento normální život zvládala dál, zjizvené rány se znovu otevřely. Je tento syndrom omezen jen na oběti nacistických koncentračních táborů? Co ti, kdo prošli utrpením jako – často nedobrovolní – spolupachatelé? Např.  jako homosexuálové, pro které byla fronta jediným únikem před nacistickým  pronásledováním? Je schopna literatura traumatizovaným čtenářům poskytnout  útěchu v rámci fikčních světů, jestliže společnost jejich utrpení vytěsňuje? Je útěchou pro traumatizované autory samotné? Josef Mühlberger ve svých povídkách (např. Šibenice na vinici), ve válečném deníku Černá perla i v románu Nešťastný osud a příslib psal o válce a vyhnání stranou od hlavního proudu německé literatury, jeho adresáty byli převážně traumatizovaní vyhnanci. Jak psal o židovských obětech?

14.25–14.45    Mgr. Miroslav Kotásek, Ph.D.
Vysoké učení technické, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav jazyků
Téma: Trauma Freud: Sigmund Freud jako postava románu D. M. Thomase The White Hotel
Anotace: D. M. Thomas se při tvorbě svého románu The White Hotel opíral, kromě  Freudových případových studií, také o knihu Anatolije Kuzněcova Babij Jar (česky jako V rokli čeká smrt). Nabízí vhodný materiál pro zamyšlení nad tím, jaké má jazyk (narativní próza) možnosti při popisu/zpracování/uvědomování traumatu a zvláště pak, kde je třeba hledat hranice těchto možností. Traumatické vzpomínky před nás kladou otázku po rozlišení mezi reálným a duševním faktem, z čehož vyplývá problematičnost jejich zpracování v podobě narativu či příběhu (ať už příběhu, který nabízí pacientovi psychoanalýza, nebo příběhu „fikčního“). Do jisté míry samostatné téma pak představuje využití zmíněných zdrojů jako „pouhých“ intertextů románu včetně otázky, jak se tímto využitím mění jejich status či vyznění.

14.45–15.00    přestávka na kávu

15.00–15.20    MUDr. Norbert Holub
Literární revue & nakladatelství Weles
Téma: GULag jako trauma (Lágr v životě a díle Alexandra Solženicyna)
Anotace: Legendární Solženicynova kniha o sovětském státním terorismu dodnes  vzbuzuje mnoho otázek: Jak se to mohlo stát? Jak se to dalo přežít? A co z toho pro  dnešní dobu vyplývá? Příspěvek českého lékaře a básníka bude zaměřen namedicínské, psychologické a duchovní aspekty GULagu.

15.20–15.45    Mgr. Petra Čáslavová
Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví
Téma: Hradba vystavěná traumatu: poezie jako nástroj přežití v totalitním vězeňství (video)
Anotace: Příspěvek pojedná o specifické funkci poezie a vlastní tvorbě básní, ke které se v  mezní životní situaci ať z niterných či praktických důvodů uchylovali věznění v nacistických a komunistických totalitních vězeních a táborech. Mapování básnického bujení napříč nacistickými věznicemi, ghetty, koncentračními táborya následnými komunistickými věznicemi a pracovními tábory nám přesvědčivě dokládá existenci specifického fenoménu – psaní poezie jako duchovní obrany, nástroje přežití, ochrany před psychickým traumatem.

15.45–16.00    diskuze ke 3. bloku a závěrečná diskuze