Burianská Aloisie (Hrozová, 1927), dcera Marie Burianské, pobývala v Malhostovicích. O dalším osudu nejsou přesné informace, pravděpodobně prošla koncentračním táborem v Hodoníně u Kunštátu, kde se jí údajně narodilo dítě.

Burianská Anežka (Jindřichov, 23. 12. 1918), dcera druhé sestry Burianského, pobývala v Malhostovicích. 5. 8. 1942 byla internována v koncentračním táboře Hodonín u Kunštátu. 24. 5. 1944 byla transportována z Osvětimi do Ravensbrucku. Přežila.

Burianská Anežka (Kurnitz, 1927), dcera Marie Burianské, pobývala v Malhostovicích. 5. 8. 1942 byla internována v koncentračním táboře v Hodoníně u Kunštátu, kde 9. 7. 1943 zemřela.

Burianská Marie (Skřípov, 1900), sestra Jana Burianského, pobývala v Malhostovicích. 5. 8. 1942 byla internována v koncentračním táboře Hodonín u Kunštátu, kde 16. 12. 1942 zemřela.

Burianský Georg Alois (Sörgsdorf/Uhelná, 1934 nebo 1935), syn Marie Burianské. V Hodoníně u Kunštátu byl internován od 29. 5. 1943 do 22. 8. 1943.

Burianský Jan (Rudoltice, 1888 nebo Holešov, 17. 8. 1877), 14. 2. 1940 byl zatčen pro žebrotu a tuláctví. 11. 3. přišel se svou rodinou do Drásova, odkud byli vyhnáni. Další osud nezjištěn.

Burianský Rudolf (Stará Červená Voda, 26. 7. 1937). V Hodoníně u Kunštátu byl internován od 5. 8. 1942 do 19. 3. 1943.

Čermák Bedřich (Vimperk nebo Vyšší Brod 26. 2. nebo 26. 8. 1927), syn Antonie Čermákové, pobýval ve Žďárci. V Hodoníně u Kunštátu byl internován od 2. 8. 1942 do 21. 8. 1943; 22. 8. 1943 byl převezen do Osvětimi, 3. 8. 1944 do Buchenwaldu.

Čermáková Antonie (Štýrský Hradec nebo v Nussdorf/Ořechov, 1. 12. 1901), matka Marie Čermákové, příslušná do Ouštic. V Hodoníně u Kunštátu byla internována od 2. 8. 1942 do 21. 8. 1943, poté byla transportována do Osvětimi.

Čermáková Marie (Votice, 11. 2. 1869), nemanželská dcera Marie Horáčkové, příslušné do Ouštic. V Hodoníně u Kunštátu byla internována od 2. 8. 1942 do 21. 8. 1943, poté byla transportována do Osvětimi.

Daniel Alois, pobýval v Tišnově na Mlíčárně, s družkou Růženou Richterovou měl 6 dětí. Další údaje nezjištěny.

Daniel Antonín (Brno, 9. 10. 1939), pobýval ve Žďárci. V Hodoníně u Kunštátu byl internován od 2. 8. 1942 do 21. 8. 1943, odtud byl transportován do Osvětimi.

Daniel Bohumil (Spytihněv, 28. 1. 1919), v Hodoníně u Kunštátu byl internován od 2. 8. 1942, 28. 1. 1944 byl transportován do Osvětimi, kde 3. 8. 1944 zemřel.

Daniel Eduard (Miletín, 12. 1. 1912), pobýval v Tišnově. V Letech byl internován od 2. 8. 1942 do 2. 12. 1942, odtud byl transportován do Osvětimi, kde 4. 5. 1943 zemřel.

Daniel Egon (Mnichov nebo Wiesenthal, 1932), nemanželský syn Burianského a Danielové. V Hodoníně u Kunštátu byl internován od 5. 8. 1942 do 21. 8. 1943, kdy byl deportován do Osvětimi.

Daniel Jan (Brno, 27. 6. 1902), od 11. 2. 1940 pobýval v Tišnově s družkou Františkou Richterovou. Další údaje nezjištěny.

Daniel Jiří, pobýval v Tišnově na Mlíčárně, ženatý, dvě děti. 4. 2. 1940 byl zatčen v Herolticích, 20. 2. propuštěn.

Daniel Martin Otto (Solnohrad, 27. 8. 1899), další údaje nezjištěny.

Danielová Anastázie (27. 12. 1939), dcera Boženy Danielová a Eduarda Daniela, pobývala v Tišnově. Další údaje nezjištěny.

Danielová Božena, rozená Floriánová (Hloubětín u Prahy, 15. 2. 1917), manželka Eduarda Daniela. 5. 8. 1942 byla deportována do Let, kde 2. 2. 1943 zemřela.

Danielová Dagmar (Olomouc, 9. 10. 1937?), dcera Marie Danielové, pobývala ve Žďárci. 7. 3. 1943 přijela do Osvětimi, další osud nezjištěn.

Danielová Františka (Lhota Radkova, 9. 3. 1910), příslušná do Uničova, pobývala ve Žďárci. Zemřela 20. 4. 1943 v Osvětimi.

Danielová Marie (Horka, 1892 v Horce), družka Burianského, pobývala v Malhostovicích. Od 5. 8. 1942 do 21. 8. 1943 byla internována v Hodoníně u Kunštátu, odkud byla deportována do Osvětimi.

Danielová Marie (Pacov, 12. 5. 1928), pobývala v Tišnově, další údaje nezjištěny.

Danielová Marie (Přerov, 26. 6. nebo 26. 7. 1911), sestra Martina Otty Daniela, pobývala ve Žďárci. 7. 3. 1943 byla deportována do Osvětimi, kde zemřela 24. 1. 1944.

Floriánová Antonie (Kremska?), dcera Boženy Danielové. V Letech byla internována od 5. 8. 1942, 7. 5. 1943 patrně deportována do Osvětimi, další osud nezjištěn.

Ištván Josef, byl internován v Uníně, kočovný list mu byl odebrán 16. 12. 1939. Další osud nezjištěn.

Juřina Jaroslav (1899), pobýval v Čebíně, 13. 8. 1941 se odhlásil a odstěhoval do Hrušovan u Brna. Další osud nezjištěn.

Kloc Alois (Aujezd, 12. 8. 1933), syn Marie Růžičkové, pobýval ve Žďárci. V Hodoníně u Kunštátu byl internován od 2. 8. 1942 do 21. 8. 1943, kdy byl deportován do Osvětimi.

Kloc Josef (Liblín, 28. 3. 1916), syn Kláry Vrbové, domovská příslušnost Cerhenice, pobýval ve Žďárci. Zemřel 26. 1. 1944 v Březince.

Kloc Zdeněk (1930), pobýval ve Žďárci. Další osud nezjištěn.

Klocová Aloisie (Birkicht/Březina, 18. 6. 1932), dcera Marie Růžičkové, pobývala ve Žďárci. Od 2. 8. 1942 do 21. 8. 1943 byla internována v Hodoníně u Kunštátu, odkud byla deportována do Osvětimi.

Klocová Antonie (Lhotě), dcera Marie Růžičkové, pobývala ve Žďárci. Od 2. 8. 1942 do 21. 8. 1943 byla internována v Hodoníně u Kunštátu, odkud byla deportována do Osvětimi.

Klocová Blažena (České Budějovice, 13. 8. 1924), dcera Marie Růžičkové, pobývala ve Žďárci. Od 2. 8. 1942 do 21. 8. 1943 byla internována v Hodoníně u Kunštátu, zemřela 15. 4. 1944 v Osvětimi.

Klocová Drahomila/Drahomíra (Trhové Sviny, 4. 1. 1922), dcera Martina Otty Daniela, pobývala ve Žďárci. Od 2. 8. 1942 do 21. 8. 1943 byla internována v Hodoníně u Kunštátu, odkud byla deportována do Osvětimi.

Klocová Josefa (Malá Losenice, 7. 3. 1926 nebo 1936), dcera Marie Růžičkové, pobývala ve Žďárci. Od 2. 8. 1942 do 21. 8. 1943 byla internována v Hodoníně u Kunštátu, odkud byla deportována do Osvětimi.

Klocová Marie? (7. 11. 1922), dcera Marie Růžičkové, pobývala ve Žďárci. Další osud nezjištěn.

Klocová Marie? (Klášterec nad Orlicí, 28. 5. 1935), dcera Marie Růžičkové, pobývala ve Žďárci. Od 2. 8. 1942 do 21. 8. 1943 byla internována v Hodoníně u Kunštátu, odkud byla deportována do Osvětimi.

Krausová Františka, rozená Šmidová (asi 1860), pobývala v Čebíně, 13. 8. 1941 se odstěhovala do Hrušovan u Brna.

Richter (Daniel?) Jan (25. 1. 1938). Další osud nezjištěn.

Richter Alois (Ledeč nad Sázavou, 25. 8. 1879), pobýval v Kuřimi. Od 2. 8. 1942 do 14. 8. 1942 byl internován v Hodoníně u Kunštátu, odkud byl propuštěn. Další osud není znám.

Richter Josef (okr. Trnava?, 26. 4. 1929). Od 2. 8. 1942 do 14. 8. 1942 byl internován v Hodoníně u Kunštátu, 7. 3. 1943 byl deportován do Osvětimi

Richter Václav (Napajedla, 16. 8. 1936). Od 2. 8. 1942 do 14. 8. 1942 byl internován v Hodoníně u Kunštátu.

Richter Valentin (5. 7. 1930). 7. 5. 1943 byl deportován do Osvětimi.

Richterová (Danielová?) Alžběta (Dobrá, 20. 5. 1932). 7. 5. 1943 byla deportována do Osvětimi, kde zemřela.

Richterová (Danielová?) Hermína. V Hodoníně u Kunštátu byla internována od 5. 8. 1942 do 21. 8. 1943. 7. 5. 1943 byla deportována do Osvětimi, kde zemřela.

Richterová (Danielová?) Marie (8. 12. 1933 nebo 25. 3. 1933). 7. 5. 1943 byla deportována do Osvětimi, kde zemřela.

Richterová Františka (Bystřice pod Sv. Kopečkem, 7. 5. 1908), pobývala v Mezilesí, další osud nezjištěn.

Růžička Karel (Blatná nebo Varnsdorf, 21. 4. 1937), syn Josefy Růžičkové, pobýval ve Žďárci. V Letech byl internován od 12. 8. 1942 do 4. 5. 1943. 7. 5. 1943 byl deportován do Osvětimi.

Růžičková Josefa (Vodňany, 15. 8. 1915), dcera Martina Otty Daniela, pobývala ve Žďárci. Další osud nezjištěn.

Růžičková Magdalena (Pustějov, 1871), pobývala v Malhostovicích. Další osud nezjištěn.

Růžičková Marie (Ovčáry, 13. 7. 1894), příslušná do Církvic. Další osud nezjištěn.

Šmid Josef (Hrušovany u Brna, 21. 4. 1940). V Hodoníně u Kunštátu byl internován od 2. 8. 1942 do 14. 8. 1942, kdy byl propuštěn.

Šmidová Božena (Trnava, 27. 6. 1927 nebo 1937). V Hodoníně u Kunštátu byla internována od 2. 8. 1942 do 14. 8. 1942, kdy byla propuštěna.

Šmidová Helena (Všechovice, 5. 11. 1895). V Hodoníně u Kunštátu byla internována od 2. 8. 1942 do 14. 8. 1942, kdy byla propuštěna.

Šmidová Kateřina (1924), družka Bohumila Daniela.

Šustr František (Velvary 21. 9. 1909), pobýval ve Žďárci. 19. 10. 1943 zemřel v Březince.

Vrba Adolf (Dolní Kralovice 21. 5. 1935 nebo 1936), pobýval ve Žďárci. Od 2. 8. 1942 do 21. 8. 1943 byl internován v Hodoníně, odkud byl deportován do Osvětimi.

Vrba František (Žebrák, 15. 5. 1932), pobýval ve Žďárci. Od 2. 8. 1942 do 21. 8. 1943 byl internován v Hodoníně, odkud byl deportován do Osvětimi.

Vrba Jaroslav (Havlíčkův Brod, 31. 8. 1934), pobýval ve Žďárci. Od 2. 8. 1942 do 21. 8. 1943 byl internován v Hodoníně, odkud byl deportován do Osvětimi, kde 5. 7. 1944 zemřel.

Vrba Karel (Kašperské Hory, 22. 6. 1903), pobýval ve Žďárci. Od 2. 8. 1942 byl internován v Hodoníně u Kunštátu.

Vrbová Klára, rozená Klocová (Říčany u Prahy 8. 4. 1896), pobývala ve Žďárci. Od 2. 8. 1942 do 21. 8. 1943 byla internována v Hodoníně u Kunštátu, odkud byla deportována do Osvětimi.

Vrbová Růžena (Bystřice nad Pernštejnem, 24. 4. 1939), pobývala ve Žďárci. Od 2. 8. 1942 byla internována v Hodoníně u Kunštátu, kde 11. 1. 1943 zemřela.